Často je příčinou většiny problémů či nespokojenosti jen nedostatek znalostí a informací o dané problematice. Ať už jde o logiku aplikace nebo o základní principy dané problematiky, v případě Meteoservisu tedy meteorologie. Následující odpovědi na nejčastěji pokládané otázky, vysvětlení některých termínů či vysvětlující odkazy Vám možná pomohou se v problematice předpovídání počasí (a numerických modelů obecně) více zorientovat a porozumět tak lépe fungování a principům aplikace Meteoservis.
Čím se liší Meteoservis od ostatních aplikací podobného zaměření?
Meteoservis je jiné počasí. Na rozdíl od většiny podobných aplikací, které se spíše zaměřují na líbivou prezentaci údajů, animované ikonky a další ohromující efekty, se Meteoservis snaží o smysluplnou, jednoduchou a účelnou prezentaci předpovědních dat a údajů o aktuálním stavu počasí. Meteoservis je kompletní meteorologický servis s profesionálním zázemím určený speciálně pro Českou a Slovenskou republiku, za kterým stojí tým vývojářů se zkušeností s meteorologií. Na rozdíl od většiny podobných aplikací, Meteoservis nečerpá údaje o předpovědi z jiných meteo-serverů či webů, ale sám interpretuje výstupy numerických modelů. Základem je detailní předpověď počasí ve tříhodinových intervalech, takže máte vždy dokonalý přehled o tom, jak se bude počasí měnit v průběhu dne či noci. Meteoservis tak plně docení zejména amatérští meteorologové a další nadšenci a fandové sledování počasí. Pamatováno je ale i na ‚obyčejné uživatele‘, kteří zde najdou třeba slovní předpověď a nebo přehled počasí po jednotlivých dnech. Ti pokročilí pak častěji využijí další údaje o počasí či detailní předpověď a už brzo také nástroje pro analýzu předpovědi počasí.
Jaké jsou možnosti jednotlivých edicí (Lite, Pro) a čím se liší?
Aplikace je k dispozici v několika edicích, které se liší svými možnostmi a množstvím zobrazovaných údajů. Můžete si samozřejmě nejprve stáhnout zkušební verzi a před zakoupením placené edice si vše si nejdříve vyzkoušet (jen u Windows Phone).
Na aplikaci neustále pracujeme, zdokonalujeme, vyvíjíme a přidáváme nové možnosti.
Přečtěte si detailní popis jednotlivých edicí, kde najdete také porovnání možností a funkcí.
Proč aplikace někdy ukazuje teplotu odlišnou od skutečnosti?
Na začátek vám musím sdělit jeden naprosto zásadní a důležitý fakt. Meteoservis totiž nikdy nezobrazuje aktuální teplotu tj. tu aktuálně naměřenou (ať už vámi nebo jinak zjištěnou), ale to co zobrazuje, je vždy předpověď numerického modelu na danou dobu. Jediným místem, kde lze aktuálně v aplikaci získat informaci o aktuální teplotě je sekce „Mapy“, kde lze zobrazit přehledovou mapu aktuálních teplot v ČR/SR. Tato mapa teplot je pouze “orientační” a je načtena jen jako obrázek. Tato mapa teplot rozhodně nemá suplovat detailní informace o aktuálních teplotách, ale pro informaci o tom, že se např. od severozápadu ochlazuje je to naprosto dostatečné.
Z toho tedy plyne, že mnohdy se naměřené údaje (které Meteoservis, jak již bylo uvedeno, nezobrazuje) mohou od těch předpovídaných lišit. A to někdy i dost podstatně, panuje-li například inverzní charakter počasí. Vznik nízké inverzní oblačnosti (nebo lokální mlhy) totiž nelze spolehlivě předpovědět. Jde o místní jev, který ale může teplotu zásadním způsobem ovlivnit a tak namísto +5°C může zůstat teplota pod bodem mrazu.
Dalším významným faktorem je samotné měření teploty. Teploměr či stanice umístěná v centru města bude samozřejmě vykazovat vyšší teplotu než mimo aglomeraci. A rozdíl může být i několik stupňů. Ze stejného důvodu tak nelze často ani spoléhat na informace z amatérských meteostanic, jejichž údaje jsou k dispozici na Internetu. Pro vyrovnání teplejšího mikroklimatu uvnitř větších měst (nebo naopak u míst s vyšší nadmořskou výškou) lze v aplikaci použít tzv. kompenzaci teploty pro dané místo (viz níže).
Nezapomínejte, že aplikace nemůže ovlivnit chování přírody. Prezentovaná předpověď počasí je výstupem numerických modelů, takže se ne vždy stoprocentně shoduje s realitou. Ostatně, tak to u prognózy chodí.
Odkazy: O nízké oblačnosti, O mikroklimatu ve městech
Proč aplikace někdy zobrazuje úplně jiné počasí než je ve skutečnosti?
Ralativně často se někteří rozhořčují že např. „…aplikace ukazuje sluníčko a místo toho je venku zataženo“ nebo že „…podle aplikace mělo být slunečno, ale venku už několik hodin prší“. Podobné názory sice na jednu stranu svědčí o scházející informovanosti o principech meteorologie resp. tvorby předpovědi, na druhou stranu chápu, že pokud se někdo na předpověď upíná jako na neomylnou věštbu, je to něj frustrující. Nezapomínejte, prosím, že jde stále jen o předpověď počasí a aplikace nemůže ovlivnit chování přírody. Prezentovaná předpověď počasí je výstupem numerických modelů, takže se ne vždy stoprocentně shoduje s realitou. Ostatně, tak to u prognózy chodí.
Existuje mnoho meteorologických jevů a situací, které prostě nelze dopředu spolehlivě předpovědět a nebo u nich nelze spolehlivě předpovědět vznik či vývoj. Například již zníněná inverze. Vznik nízké inverzní oblačnosti či lokální mlhy nelze nikdy 100% předpovědět. Jde často o místní jev, který ale může teplotu zásadním způsobem ovlivnit a tak namísto +5°C může zůstat teplota pod bodem mrazu. Dalším příkladem budiž vlnící se studená fronta, která se oproti původním předpokladům začala neočekávaně nad naším územím vlnit a svůj postup dále tak výrazně zpomalil. A nebo se naopak tato fronta rozpadla, a místo deště začalo svítit sluníčko.
A právě pro tyto situace najdete v aplikaci informace o aktuálním počasí. V sekci „Mapy“ najdete třeba aktuální radarové či satelitní snímky. Pohledem na ně tak rychle zjistíte důvod tohoto nesouladu mezi předpovědí a realitou.
Odkazy: O nízké oblačnosti, O zvlněné frontě a komplikacích v předpovědi
Lze v aplikaci zobrazit aktuální naměřenou teplotu pro dané místo?
Ne, bohužel. Alespoň ne v současné verzi. Meteoservis je primárně zaměřen na předpověď počasí a ostatní informace o aktuálním stavu jsou, řekněme, doplňkové. Jak bylo řečeno výše, zobrazená mapa teplot v ČR+SR je „orientační“ a je načtena opravdu jako mapa, tedy obrázek. Pro pohled na to, že se např. od severozápadu ochlazuje atd. je to naprosto dostatečné a tato mapa teplot rozhodně nemá suplovat detailní informace o aktuálních teplotách atd. Nehledě na praktickou nemožnost rozumného pokrytí ČR a SR těmito údaji (oficiálních stanic není mnoho).
Kdy použít kompenzaci teploty a proč vlastně?
Jak už bylo zmíněno výše, teploměr či stanice umístěná např. v centru města vykazuje vyšší teplotu než mimo aglomeraci. A rozdíl může být i několik stupňů. Naopak u míst s vyšší nadmořskou výškou bývá obecně teplota nižší než ta „deklarovaná“. V těchto případech je vhodné možnost nastavení kompenzace teploty využít. Žádný předpovědní numerický model (viz také níže) totiž při svém výpočtu tyto skutečnosti prakticky nezohledňuje (a nebo jen minimálně) a navíc pracuje se zjednodušenou orografií. Výsledné hodnoty jsou tak sice vypočteny pro dané místo (souřadnice), ale bez ohledu na to, jedná-li se o zastavěnou oblast a nebo třeba lesní porost. Tepelné anomálie, které tedy v obydlených oblastech panují, nejsou brány v úvahu a výsledné předpovídané hodnoty toto nezohledňují. Takže např. předpovídaných 25°C bude možná někde za městem, ale ve městě bude třeba 27 nebo i 28°C. Nastavením kladné kompenzace teploty pro Vaše místo např. na hodnotu +2° lze tuto odchylku částečně eliminovat a více se tak přiblížit realitě. V jiných případech, třeba u míst s vyšší nadmořskou výškou, bude naopak vhodné nastavit kompenzaci zápornou, a tím vlastně říci, že toto místo je ve skutečnosti chladnější než je běžné. Správnou hodnotu však bude nutno vždy určit experimentálně. Nastavená kompenzace teploty se vždy vztahuje jen pro dané (vámi vybrané/zadané) místo pro předpověď a u každého místa může být nastavena jinak. Uložená hodnota je rovněž použita i v případě, kdy máte zapnutou tzv. dynamickou lokaci, tedy identifikaci nejbližšího místa podle GPS.
Jak funguje předpověď počasí a výpočet numerického modelu?
Na rozdíl od většiny podobných aplikací, Meteoservis nečerpá údaje o předpovědi z jiných „meteo-serverů“ nebo webů, ale analyzuje a interpretuje přímo výstupy numerického modelu. Výpočet modelu je prováděn pro různá místa v ČR a SR. Zatím, vzhledem k dostupnosti dat, není sice symetricky pokrytá celá tato oblast, ale míst je celkem dost a jejich počet a pozice se můžou měnit. Těmto místům (definovaná GPS souřadnicemi) se říká referenční body. Pro ně je výpočet numerického modelu proveden resp. interpolován. Ideálním stavem, a současně i cílem v blízké budoucnosti je, zcela symetrické a detailní pokrytí území celé Evropy v maximálním rozlišení.
Prakticky všechny současné numerické modely pracují s určitým rozlišením což je nejčastěji 0,5 stupně (zeměpisné šířky i délky) a výpočet probíhá pro všechny uzlové body v této síti, což zhruba odpovídá oblastem o rozměrech 35 x 62 km (viz také obrázek u následujícího bodu, níže). Novější modely pracují s rozlišením dvojnásobným tj. 0,25 stupně. Větší rozlišení není ani pro běžnou potřebu nutné a navíc by byl výpočet velice zdlouhavý a náročný. Jak již bylo zmíněno výše, modely také během výpočtu pracují s tzv. zjednodušenou orografií, což znamená, že výškové rozdíly terénu v dané oblasti jsou „zhlazeny“ na přijatelné hodnoty. Jinak by opět byl výpočet mnohem náročnější a delší. Z toho také vyplývá, že současné numerické modely nemohou postihnout lokální počasí například v horských oblastech či jiných specifických regionech.
A jak to tedy funguje v aplikaci? Předpovědní data jsou připravena na našem serveru. Meteoservis sám vybere nejvhodnější (nejbližší) referenční bod pro vámi vybrané místo a patřičná, již připravená, data si stáhne z našeho serveru a pak je interpretuje a zobrazuje formou ikonek, textů či grafů.
Objevily se i názory, že Meteoservis „bere“ data z letišť, což je ale mylné. K tomu sváděla skutečnost, že v předchozích verzích bylo místo pro předpověď zadáváno jako ICAO kód letiště, jelikož jen pro tyto místa byla data k dispozici. Současná verze s ICAO kódy již nepracuje.
Odkazy: O numerickém modelu, O orogfrafii a proč předpověď na horách selhává
Proč není mé město či vesnice v seznamu míst?
V seznamu lokací tj. míst jsou nyní uvedena všechna větší sídla v ČR a SR. Pro ČR jsou to místa s více než 6 tisíci obyvateli, pro Slovensko s více jak 4 tisíci obyvateli. Tento seznam je pevný a pro vaši aktuální pozici je vždy z tohoto seznamu vybráno nejbližší místo. A k tomuto místu pak aplikace sama vybere nejvhodnější referenční bod pro předpověď počasí, viz také vysvětlení u předchozí otázky.
Jak bylo zmíněno v předchozím bodu, numerický model pracuje s určitým rozlišením. Nejčastěji 0,5 stupně, což je zhruba oblast o rozměru 35 x 62 km. Teď se možná divíte, proč tedy některé aplikace mají v nabídce i tu vaší malou vesničku s 300 obyvateli a prezentují pro ni i předpověď? Vězte, že jde jen o takovou malou lest. Vás sice může hřát pocit blaha, že i pro vaši vesničku existuje předpověď, ale to je jen mýtus. V lepším případě jde o tzv. interpolaci dat mezi uzlovými body předpovědi. Např. když v bodě 1. je teplota 5° a v bodě 2. teplota 7°C, bude v bodu ležícím uprostřed teplota 6°. Většinou si aplikace s tímto moc hlavu nelámou a nechávají vás prostě v tomto klamu žít.
Meteoservis nemá důvod to tajit. Prostě vybere místo nejbližší a vy máte možnost si jednak upravit tj kompenzovat teplotu a taky si místo pojmenovat. Na displeji pak bude zářit název vaší vesnice a jen vy budete vědět, že speciálně pro ni žádná předpověď prostě neexistuje.
Co znamenají jednotlivé ikony a další zobrazované informace?
Grafické prostředí a prezentace informací byla navržena tak, aby bylo rychle a na první pohled zřejmé, co daná informace představuje, co znamená atd. Meteoservis počítá i zobrazuje také jednu, u nás pomíjenou, veličinu kterou je tzv. pociťovaná teplota neboli WindChill (resp. Heat-Index v létě). Tu představuje ikona „panáček“. Jde o relativní vypočítanou hodnotu, udávající jakou teplotu subjektivně vnímá vaše tělo v závislosti na síle proudění (větru) a nebo v závislosti na slunečním svitu apod. (v létě u Heat-Indexu). A například ikona „srdíčko“ představuje informaci o atmosférickém tlaku přepočteném na hladinu moře (tzv. MSLP). A přímo v aplikaci, najdete na stránce „O aplikaci“ kompletní nápovědu a také úvodní prezentaci, která vás seznámí se všemi hlavními prvky a možnostmi aplikace.
Každopádně, pokud budete chtít rychle zjistit význam údajů resp. ikon, stačí v aplikaci kliknout na symbol [?]
nebo přímo na danou ikonu (např. deštník) a zobrazíte si kompletní výklad či nápovědu.
Odkazy: O hodnotě Wind-chill
Podporuje aplikace geolokaci a automatické zjišťování mé polohy?
Ano. K dispozici je automatické zjišťování vaší polohy, kdy aplikace sama vybere místo/město, které je vaší aktuální poloze nejblíže a toto místo automaticky zvolí (v existujícím seznamu míst). Stačí ťuknout na tlačítko „zaměřovací kříž“ (hned vedle položky pro výběr státu/města) a podle Vaší aktuální polohy se automaticky vybere nejbližší místo ze seznamu. Využít ale můžete i automatický výběr místa pro předpověď podle vaší aktuální GPS pozice (tzv. dynamická lokace), takže aplikace sama vždy zvolí nejbližší místo dle vaší aktuální polohy (v Lite edici není podporováno). Tuto funkci aktivujete výběrem položky ‚Automaticky‘ z nabídky států na stránce Nastavení/Místa. Nastavené kompenzace teplot pro jednotlivá místa zůstanou zachovány i v tomto režimu. Navíc, na stránce detailu snímku (např. u radarových snímků ČR a SR) lze vaši pozici na mapě zobrazit také a rychle tak identifikovat vaši aktuální polohu.
Nenašli jste zde odpověď na váš dotaz či problém?
Zeptat se na něco ohledně aplikace můžete prostřednictvím diskuzního fóra. Stejně tak tuto diskuzi využijte máte-li nějaký námět na zdokonalení či změnu v aplikaci. Své připomínky a zejména eventuální popis chyb pište srozumitelně s maximem detailů.
Diskuzní fórum k aplikaci Meteoservis
